SRPŠ

Pohádka "Jak jsme hledali na Orlíku statek"

1.7.2006
1

1. července jsme se s Kališnikovem vypravili na Orlík abychom vykonali dva ponory jejichž účelem bylo najít zatopený statek ve vedlejší zátoce na Trhovkách. Vyzbrojení úžasnou teorií jak je to ukazují pradávné mapy byl stanoven jedinečný kurz, který musel zaručeně vést ku stavení, jenž sice nemá střechy, ale rozhodně stojí zdi a také okolí tohoto objektu má své kouzlo.

Pravda je taková, že všechny cesty vedou do Říma, a také naše cesta pod hladinou Orlíku v 26 metrech byla spletitá. Vedla totiž všude možně jen ne ke statku. Navigace je naší silnou stránkou a proto nemáme jiné vysvětlení, než že ten zatracený statek někdo posunul někam jinám. Hned během prvního ponoru jsme hledali tak intenzivně, že jsme při naší maxmální hloubce 30m nakoupili deko 23minut a dobu ponoru jsme natáhli na 80 minut. Statek však zůstal nepokořen. Sebevědomí kleslo a tak druhý ponor byl ještě větší úlet než ten první a ani při tomto ponoru nebyl statek nalezen. Prakticky nás tato zkušenost posílila a vyhecovala do té míry, že již týden na to Kališnikov opět vířil bahnité dno Orlíku a odměnou mu bylo nalezení statku a jedinečné vítězství v této navigační bitvě. Nejspíš to bude tím, že po první neúspěšné akci jsme oba vzdali hold duchům Orlíku a na jeden talíř si nechali nandat zavináče, matesy, nakládaný hermelín a hlavně utopence. Hospodský nechápal, ale nám bylo jasné, že jinak to kouzlo nezlomíme. A tak bylo zlomeno kouzlo neviditelného statku na Orlíku cca 49°35'10.86"N, 14°10'38.01"E (přibližné údaje). ...a navigační pohádky je konec.

Luke